Vyměnil se šéfpilot, místo docela rozumného, tedy v té době, Sergeje, nastoupil Albert. Na první pohled nesympatický člověk, s baziliščí tváří i úsměvem, velký nepřítel cizinců. Říkali jsme mu Zlatozub, podle zlatého zubu, který se mu v hubě blejskal při tom jeho křivém úsměvu. Chtěli jsme domů, nalítali jsme za tři neděle 142 hodin, povolených je devadesát za měsíc.
Více
Letectví je bezpochyby světově významným oborem lidské činnosti a začátky tohoto fenoménu jsou velmi bohatě zastoupeny i v naší malé zemi…
VíceVe dnech 27.-28. června se na letišti v Roudnici nad Labem uskuteční již tradiční Memorial Air Show. Letošní ročník je věnován 70. výročí ukončení bojů Druhé světové války. Memorial Air Show 2015 by měla svým rozsahem a významem předčit všechny předcházející ročníky. Kromě letounů naší armády JAS 39 Gripen, vrtulníků Mi-24 a Mi-17 či bitevníků L-159 Alca uvidí návštěvníci historické letouny B-25 Mitchell, P-51 Mustang, OV-10 Bronco, ...
VíceAsi za dva dny jsme měli už konečně dostat první výplatu. To jsme ještě nevěděli, co nás čeká. Museli jsme oběhat snad deset kanceláří pro všechna možná razítka, abychom po celém dnu tohoto maratonu konečně stáli před pokladnou, kde nám měli zaplatit prvních deset dní. A dáma nám s úsměvem sdělila, že nemá peníze, že zítra. Dostavili jsme se tedy druhý den po lince k pokladně s tou obouchanou bumážkou a zase nic. Nejsou peníze, zítra ráno.
Více
A začali jsme lítat sami a to pořádně. Každý den. Bez pauzy. Hlavně Vnukovo a Domoděvovo. Po čase jsme si zvykli, že při nočním Vnukovu má službu na „groundu“ neustále stejný kontrolor a pokaždé byl zřejmě zpitý pod obraz, protože instrukce k pojíždění byly v tom jeho blábolení absolutně nečitelné. Ale už jsme to měli najeté, tak jsme mu zopakovali trasu, kudy pojedeme a nikdy nic nenamítal. Stojánku jsme měli neustále stejnou, provoz už byl na minimu, takže žádný problém.
Více
V tomto článku se vracíme k nevšedním zážitkům pilota Alcy na cvičení ve Švédsku.
VíceTak jsem se přihlásil na Úřad práce a přemýšlel, co dál. Asi po čtrnácti dnech mi volá Filip Gaspar: „Hele, v Arménii, v Jerevanu, je společnost Armavia a nutně potřebuje piloty. Vicepresident tam je Kenneth Wagner, Ind, který dělal pro ČSA přes dvacet let a byl taky vyhozenej. Ale berou jen kompletní kokpit, tj. kapču a druhýho. Nejdeš do toho se mnou?“ „S tebou? No to si piš, že jo!“
Více
Je krásný den, i když mraky vypadají zlověstně. Nevím, proč jsem uposlechl Zuzanu a nevzal jsem si šálu s odůvodněním, že v Praze je teplo. Jenže já nejsem v Praze, jsem dvě hodiny letu od Prahy a čekám, až pro mne přijede Bill. Ten byl mým prvním šéfem u British Airways. Čekal jsem na něj u letadla v Praze. Vystoupil člověk s neuvěřitelně nasupeným obličejem, který mi podal ruku a cosi zahučel. Co řekl, jsem netušil, poznal jsem pouze, kdy je konec věty...
VíceA tak jsem nastoupil k Holidays Czech Airlines. Prvních čtrnáct dní jsem měl lítat se Standou Plevákem. Bývalý kapitán ČSA, pak instruktor a ředitel u charterové společnosti v Ostravě, po jejím pádu taky u HCA jako brigádník, jako já. Nejdřív jsme letěli do Kodaně jako cestující, tam čtyři hodiny čekali, až přiletí letadlo z Keflavíku a my vystřídáme kluky, co pokračovali domů, užít si volna. Ještě jsme si dělali na zemi v Kodani přípravu, jak to budeme dělat, až opustíme pevninu. A pak jsme konečně vyrazili poprvé nad tu velkou vodu.
Více
Po dvouletém dobrodružství u ztřeštěné aerolinky v Indonésii, zakotvil jsem na Středním východě. Horko, písek a Arabové, přesně jak byste čekali. Nechci psát o aerolince, ale o letadle. Boeing Triple Seven je úžasný stroj plný počítačů. Mám ho rád od první chvíle.
VíceCopyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém